Nevydařený piknik

4. března 2013 v 14:54 | tmobilek89 |  DIT
Jelikož jsme se s Ivanem nějak moc nezapojili do společenského života, tak jsme se rozhodli využít nabídky Eszter (Maďarka), se kterou jsem se první den na DITu u registrace seznámila a připojit se v neděli k dalším Erasmákům, kteří naplánovali piknik v Phoenix Parku. Nápad to byl sice skvělý, ale moc jsem si to nakonec neužila.

Phoenix Park je největší park v Dublinu a vůbec v celé Evropě. Nachází se asi půl hodiny cesty z centra Dublinu, ale procházka určitě stojí za to. Většina lidí park využívá hlavně k procházkám, ale potkali jsme tam i spoustu běžců.

Jelikož jsme předešlý den byli venku, tak se nakonec piknik přesunul až na půl jednou. Zaskočila jsem si předtím ještě do obchodu, abych si mohla udělat sendvič. Když jsem se vrátila, tak Ivan už netrpělivě čekal, že přijdeme pozdě. Tak jsem se rychle sbalila a vyrazili jsme. Jelikož jsem tušila, kde park je, zavedla jsem ho tam.

Další kámen úrazu bylo najít North Circuit Road Gate. Po dvaceti minutách hledání a vyptávání kolejdoucích jsme dorazlili na místo. Pak Ivan zjistil, že jsem měla pravdu s časem schůzky, a tak jsme byli nuceni tam na ostatní ještě půl hodiny čekat. Sluníčko lehce svítilo, ale nic teplého nebylo. Sedli jsme si na lavičku a povídali si.

Ostatní měli asi patnácti minutové zpoždění. Přišlo jich asi dvanáct. Všichni jsme se odebrali k památníku. Jelikož se většina již znala, tak se živě spolu bavili. My dva jsme byli spíše na okraji společnosti. Sedli jsme si k památníku a poobědvali. Trochu jsme se začlenili a bavili se s Eszter, Timem (Němec) a Markem (Slovák). Ale po téměř hodinovém čekání jsem už byla promrzlá na kost a ani svítící sluníčko mě nedokázalo ohřát, tak jsem se po půl hodiny sbalila a vrátila se na hostel.

Bylo to asi ale to nejlepší rozhodnutí, protože jsem tam potkala opět Amira, kterému nevyšla domluvená schůzka ohledně jednoho bytu, a nabídl mi, jestli se nechci k němu připojit na krátkou procházku Dublinem. Nakonec z té krátké procházky byly dvě příjemné hodiny povídání. Vyprávěl mi o židovství, jejich svátcích, a také zkušenostech z Indie. Bylo to tak zajímavé povídání, že jsem k tomu moc neměla co říct a jen jsem poslouchala, ale jelikož Amir Dublin ještě moc neprozkoumal, tak jsem udala aspoň cestu naší procházky a zavedla jsem ho ke katedrále sv. Patrika, kde jsme si sedli na lavičku a užívali si krásné slunečné počasí. Tak si mohl udělat aspoň pár fotek a postěžovat si na sv. Patrika, protože si bude muset do jeho svátku sehnat nějaký byt, jelikož hostel je plně obsazený.

Více zde.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama