Belfast

12. června 2013 v 18:32 | tmobilek89 |  Cestování

26. 4.

Na tento víkend jsme si naplánovali prohlídku Belfastu. Chtěli jsme se podívat i na severní pobřeží Severního Irska, ale tak nějak jsme usoudili, že na to nemáme dostatek času, a tak jsme se nakonec rozhodli jen pro Belfast.

V půl deváté nám měl jet autobus z O'Connell Street. Dali jsme si ranní kafe, přichystala jsem sendviče s uzeným lososem na cestu a vyšli jsme. Bohužel Amir jak je jeho zvykem příliš nespěchal, a tak se nebylo čemu divit, když nám autobus ujel. Museli jsme tak hodinu počkat na další. Prošli jsme se po O'Connell Street a jeli tedy o hodinu později v půl desáté.

Autobusy v Irsku jsou všechny stejné, nemají WC, a tak je cesta s nimi vždycky o to nepříjemnější. Je dobré se na to psychicky připravit. Do Belfastu to trvalo 2,5hod. Po cestě jsme si s Amirem povídali, takže nám to rychle uteklo.

Když jsme dojeli do Belfastu, díky tomu, že jsem se koukla na cestu, jsme se během asi 20 minut dostali k našemu hostelu. Rozhodli jsme se si trochu připlatit a zvolili raději 4 lůžkový pokoj, který se nacházet v podkroví. Byl velmi útulný a vyhovující. Rozhodně lepší než ten v Galway. Hostel se jmenoval Lagan. Na recepci byla jedna paní z Austrálie, která nám však oběma připadala velmi zvláštní. Dostali jsme kódy od vstupních a pokojových dveří a šli do pokoje.

Hostel byl velmi útulný a obývací pokoj i sprchy se mi velmi líbily. Vzali jsme si potřebné věci a po jedné hodině vyrazili na prohlídku města. Nejprve jsme se vydali do centra, kde se u City Hall odehrával nějaký festival. Chodili tam muži v kvádru na chůdách a na velké obrazovce tam promítali film.

Počasí bylo opravdu aprílové. Chvíli svítilo sluníčko, chvíli zase foukal silný vítr a byla zima, někdy zas začalo poprchávat. V ulicích jsme příliš lidí nepotkali. Vydali jsme se až na sever města, kolem řadovek, až ke kostelu. Pak jsme se vrátili zpátky do centra.

Tam jsme narazili na bar, či jakousi zvláštní budovu s nápisem Titanic, také jsme prošli kolem (jak jsme později zjistili ruského gay) baru Kremlin. Dále jsme pokračovali, kam nás cesta vedla na sever města, až jsme se dostali na nějaké sídliště, kde jsme objevili v celém městě snad jedinou vlajku Irské republiky.

Celá atmosféra města byla velmi zvláštní. Architektura budov je podobná spíše té britské, jedná se o vyšší budovy. Zdálo se, že je cítit ve vzduchu jakési napětí, ani do hospody se nám moc nechtělo večer jít. Na sídlišti na nás imaginárně mířilo pistolí jedno z dětí. Vydali jsme se proto raději zase zpátky do centra.

V centru města jsme našli kavárnu Nero, kterou jsme si později velmi oblíbili. Dali jsme si oba cappuccino a napůl jsme ochutnali jahodový cheesecake. Kávu už jsme oba potřebovali, protože jsme byli z prohlídky města dost unaveni. Vrátili jsme se proto zpátky na hostel, abychom si trochu odpočinuli. Nemohli jsme najít zásuvky, nakonec jsme je ale našli někde vzadu za postelí. Zašla jsem se okoupat a Amir zatím odpočíval na posteli. Udělala jsem mu masáž zas, aby se trochu probral, a pak jsme vyrazili do ulic.

Dneska se Amirovi do hospody nechtělo jít, tak navrhl, ať si zajdeme do kina. Zjistili jsme, že za hodinu začíná Iron Man 3, tak jsme si koupili lístky a za hodinu se do kina vrátili. Zatím jsme se procházeli po okolí a povídali si.

Amir koupil popcorn a colu a našli si volné místo v kině. Kino sál byl velmi prostorný a téměř celý zaplněný. Našli jsme si místo na kraji a sledovali film. Popcorn byl šíleně slaný, tak jsem ho nechala spíše Amirovi. Po filmu jsme se vrátili zpátky na hostel a šli spát kolem půl dvanácté. Venku už byla pěkná kosa a žilo to nočním životem.

27.4.

V noci mi byla docela zima a nějak jsem nemohla spát, ale nebylo to špatnou postelí, možná jen večerním popcornem a colou. Vstávali jsme kolem půl deváté, sbalili věci a sešli dolů na snídani, která byla zahrnuta v ceně hostelu. Mohli jsme si vybrat asi z pěti variant. Já jsem se spokojila s tousty s marmeládou a burákovým máslem. Amir si dal anglickou snídani bez slaniny.

Po docela skromné snídani jsme se vydali do ulic Belfastu. Bylo pod mrakem. Předešlý den nám paní na recepci doporučila nějaké muzeum a botanickou zahradu, tak jsme se k ní vydali. Po cestě jsme narazili i na budovu univerzity. Muzeum bylo zavřené, tak jsme šli raději do centra.

Začalo pršet, takže jsme se porozhlédli do přilehlých uliček, viděli londýnskou věž, zlatý altánek a pak se raději schovali do obchůdku se suvenýry. Amir byl ale už tak otrávený z Belfastu, že jsme ani nešli do doku Titanicu, kde jsem se nejdříve chtěla podívat a raději jsme zvolili variantu návratu zpět do Dublinu.


Po cestě na autobus jsme se zastavili ještě v kavárně Nero, kde jsme si tradičně dali cappuccino a tentokrát karamelový zákusek, který Amir říkal, že zná z Austrálie. V půl dvanácté jsme vyrazili z Belfastu a ve dvě jsme byli zpátky v Dublinu. Protože jsme měli už velký hlad, zalezli jsme do Burger Kingu a dali si hamburger s hranolkami.

Více zde.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama